Zadal jsem AI požadavek, aby mi napsala, jak probíhal ročník 2000 a tady je výsledek. Možná si to někdo pamatuje trochu jinak, ale jak to bylo ve skutečnosti, už nemáme jak ověřit.
Po dvou úspěšných ročnících se chlapci rozhodli, že pojedou do Pikovic už od čtvrtka. Tedy přesněji řečeno Luki dostal opušťák na čtyři dny a doma ho nechtěli, tak Luki s Bekym vyjeli už ve čtvrtek ráno.
Po příjezdu, kdy na ně nikdo nečekal, sešli do pikovického přístavu, kde si postavili luxusní stan typu A, do kterého si hodili věci a vyrazili omrknout město a jak to v něm žije.
Nejlepší nápad, kterej je napad, bylo dojít do FEA, dát si pár piv, zjistit, co je v Pikovicích nového, jestli už má Kačka přítele a počkat na ostatní.
Než přijeli ostatní, tak Luki Bekymu u piva vyprávěl, co je nového v armádě a jaké má nápady, jak situaci v naší armádě zlepšit, aby reálně odpovídala začátku jedenadvacátého století a ne padesátým letům minulého století.
Poté spolu probrali české školství, ekonomiku, zahraniční politiku, zemědělství, průmysl a Luki Bekymu zarecitoval báseň A hrdý buď od S.K. Neumanna ze sbírky Zamořená léta, se kterou vyhrál armádní soutěž Zlatý palcát. Poté mu vyřídil pozdravy od své mladší sestry a večer se spolu podívali na 184. epizodu seriálu Rodinná pouta.
Druhý den, po probuzení v 6:15 se Luki ujal rozcvičky, aby Beky viděl, jak to vypadá v armádě, kterou se snaží Luki vlastními silami zprofesionalizovat. Poté místo snídaně několik hodin pochodovali okolo stanu a pak pochodem vyrazili na nádraží.
Po příjezdu ostatních se vrátili do Fea, aby nováčci neumřeli žízní. Ve Feu už se k paní Fořtové připojila její krásná dcera a z baru se na nás usmíval majitel podniku pan Fořt.
Chlapci si vyprávěli, co je u koho nového, jak se jim daří při studiu, v zaměstnání nebo v armádě.
Odpoledne se dohodli, že by jim neuškodila procházka na čerstvém vzduchu a tak vyrazili do Restaurace Japeka, která je v srdci Pikovic na místním náměstí. Tam si objednali lahodnou Krušovickou desítku a za recitace básní jejich oblíbených autorů, k jejichž tvorbě je přivedl profesor Potměšil, si užívali příjemný večer. Dokonce přemluvili Beštíka, aby jim zapěl něco z La Traviaty od Verdiho.
V sobotu je probudilo slunce, protože Luki zaspal rozcvičku, kterou chlapcům v pátek sliboval. Vypadalo to, že je čeká další krásný den na Sázavě. Po snídani, kterou si dali v místní cukrárně, vyrazili mezi prostý pikovický lid, se kterým si příjemně popovídali a myslím, že jim dokázali, že jsou obyčejní mladí lidé, i když studovali na prestižní pražské střední škole a jsou z Prahy.
Odpoledne vyrazili opět do Fea, kde jim Luki vyprávěl o svých zásluhách na vstupu České republiky do NATO, o tom, že o něm byl natočen film Matrix a o tom, že má v plánu vybudovat ze Sázava Cupu akci světového významu, na kterou se budou sjíždět lidi z celého světa (třeba až z Austrálie) i za 30 let.
V podvečer jistá mladá dívka, které můžeme říkat Lucie Stará, neodolala šarmu Rubíska a chtěla zjistit, zda je stejně výkonný v posteli jako v pití piva. Karlínský alfasamec se toho nebál a během pár chvil zmizela Lucie Stará pod Rubískem ve stanu.
Nicméně to už nevydržel Lucky ctitel Míra, který po vypití nejméně dvaceti piv a několika panáku, viděl, jak osm Rubísků odchází s osmi Luckama a vydal se zdlouhavou cestou přes několik pangejtů za nimi. Po několika hodinách, kdy Rubis rozehříval Lucku bezdotykovou předehrou, dorazil zhrzený ctitel do kempu, kde začal fyzicky napadat obyvatele stanů a chtěl s nimi dělat míň příjemné věci, než čekala Lucie od Rubise.
Bohužel si Míra ve svém stavu neuvědomil, že je v Pikovicích i jeden profesionální voják, ochránce bezpráví, zkrátka dobrej kluk Luki. Luki se nejdříve snažil Mirkovi vysvětlit, že se takovéto věci ve slušné společnosti nedělají a že by měl Rubisovi dopřát ještě pár hodin času, aby byl Lucčin sexuální záměr splněn. Ovšem Míra na nic z toho nedbal a stával se čím dál agresivnější, takže se Ondysz radši někam ztratil. Ovšem Luki zachoval chladnou hlavu, vzpomněl si na výcvik s paragánama a rozhodl se Mirka zpacifikovat tak, aby už nezlobil a zároveň nemusel Mirka zabít. Vyzval ho tedy, aby si odložil svůj batoh, neuvěřitelně rychlým chvatem mu znehybněl ruce, mozek a zbytek celého těla a poté ho jednou ranou uspal.
Tím bohužel celé trápení neskončilo, protože když se Mirek probral, bál se, že Lukiho rozzuřil a dal se na ústup do ledového koryta řeky Sázavy, kde chtěl radši umrznout než se znovu dostat Lukimu pod ruku. Mirka, který již vypadal jako DiCaprio na konci Titanicu zachránila Lucie S., která vylezla zpod Rubise a zavolala záchranáře. Na místo přijeli nejen hasiči, záchranka a policie, ale i někdo z tajné služby, kdo v tento nestřežený okamžik ukradl deník, kam Luki krasopisně zapisoval všechny vznešené myšlenky, které jsme během tohoto ročníku měli.
Tak bohužel skončil tento ročník, který se do vzpomínek všech zapsal neuskutečněným sexem, násilným aktem, který jen souhrou náhod neskončil smrtí mladého chlapce a ztraceným deníkem
