Sázava Cup 1999
Návrat na místo činu

Ročník

Termín konání

20.5 - 21.5

Téma

Sázava Cup 1999

Účastníci

Viktor,
Psycho,
Beštík,
Škorník,
Ondysz,
Dundee,
Luki,
Beky

Výroční zpráva

Po objevení fenoménu zvaného Sázava Cup širokou veřejností, byl Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů proti lidskosti požádán, aby se o těchto lidech něco dozvěděl a vypracoval zprávu s varováním pro další generace.
Zde tedy přinášíme jejich závěry ke stavu této akce z roku 1999:

Bohužel jsme o akci byli informováni až s odstupem času, nemohli jsme tedy uskutečnit pozorování přímé, je tento dokument shrnutím dochovaných písemných materiálů a osobního svědectví pikovických občanů.
Akce se konala ve středočeské vesničce Pikovice na levém břehu Sázavy asi tři kilometry od soutoku s Vltavou. Termín připadl na čtvrtek a pátek, 20. a 21. května 1999. Z dochovaných zpráv se této nelidské slavnosti zúčastnilo osm lidí, vyjma jednoho člena se jednalo o studenty maturitního ročníku jedné pražské střední školy.
Tato skupina si vedla deník, kam si zapisovala vše (opravdu vše), co se během této akce událo. Zápisky zapisoval mladý muž, který zřejmě trpěl obrnou centrální nervové soustavy, a proto je velmi těžké, někdy až nemožné, jeho zápisky rozluštit.
Zápisky začínají několik dní po vítězném MS v hokeji a zřejmě před svatým týdnem maturitních ročníků. Z rozluštěných klikyháků osoby jménem Luki zjišťujeme, že dne 19.5.1999 studenti somrují peníze po spořádaných občanech, během toho zřejmě okradou reprezentačního útočníka Tomáše Vlasáka. Poté se za utržené peníze opijí. Luki odjíždí domů, což by podle popisu mohla být nějaká vesnice na mongolsko-ruské hranici. Popis této vesnice je natolik krutý, že se o něm v této zprávě radši nebude detailně zmiňovat.
Následující den se tato parta schází v Praze, aby se přesunula do zhruba 50 km vzdálené vesnice Pikovice. Zřejmě není náhodou, že opilý vůdce této skupiny špatně zorganizoval odjezd do Petrova a skupina tedy nabrala značné zpoždění. Dle popisu píšícího delikventa si čekání zkrátili popíjením piva a kouřením cigaret, Luki vše zapisoval do deníku.
Po příjezdu do Petrova skupina sešla dolů do Pikovic, kde se usadila v hospodě na Růžku, což je součástí penzionu FEO, který provozují manželé Fořtovi se svou krásnou dcerou Kateřinou. Výpomoc v této hospodě obstarávala slečna Iva Ningerová. Chlapci již notně pod parou dál zdárně konzumují alkohol, kouří cigarety, obtěžují Kateřinu a Ivu. Hlasitě zpívají a pořvávají jeden na druhého. Dle informací Pepy, který zapsal svůj postřeh do deníku, vzplál Luki touhou po Kateřině. Ta jeho city neopětuje, jejím favoritem v této skupince je Ondysz.
Den pokračuje stále ve stejném duchu, kdy chlapci pijí jedno pivo za druhým, občas vypijí panák tvrdého alkoholu, vykouří mnoho cigaret. Jedinou změnou je jejich přesun do restaurace v Hradištku, a do restaurace JAPEKA, kde stráví večer a pokračují v bohapustém chlastání. Stupeň opilosti je na takové úrovni, že pijí Krušovice. Chlapec jménem Daniel má sentimentální náladu.
Po zavírací době odchází skupinka rozdělená na dvě části na louku, kde hodlají přespat. Druhá skupinka při návratu ztratí Daniela. Na louce skupina potkává další skupinku turistů – banditů, kteří naše chlapce okradou o marihuanu, jídlo a pivo v pet láhvích.
Noc je poměrně klidná, chlapci se ubytovali v betonových skružích, pod mostem přes řeku Sázavu a kdekoliv jinde na zemi. Ráno chlapci po vystřízlivění zpytují svědomí a chystají se k odjezdu zpět do svých domovů, kde se budou připravovat k maturitě. Po prostudování těchto zápisů by bylo zajímavé zjištění, jak u maturity dopadli.
Po prostudování deníku, pozvánky a pořízené fotodokumentace se celý vědecký tým rozplakal a byl několik dní k neutěšením. Někteří z členů vědeckého týmu se pokusili o sebevraždu. Toto pojednání ukončujeme se závěrem, že pokud by se tato akce ještě někdy v budoucnu opakovala, byl by to asi neodvratitelný konec světa.

Hlášky