Sázava Cup 2022
Ježíš tě miluje

Ročník

Termín konání

19.5 - 22.5

Téma

Náboženský fanatici

Účastníci

Luki,
Beky,
BeštyGay,
Junior,
Mára,
Štumi,
Viktor,
Ondysz,
Ruby,
Dundee,
Škorník,
Vóža

Výroční zpráva

Když člověk svlékne uniformu, může buď kandidovat na prezidenta nebo vstoupit do služeb Boha, Alláha, Buddhy nebo jiného boha a stát se oddaným členem svého nového náboženství nebo sekty. A vždycky je lepší mít tyhle fanatiky pohromadě, nejlépe pod biblickou horou Medník.

Příjezd do Pikovic byl fajn jen do té doby, než jsme zjistili, že U Dolejších probíhá stávka personálu, takže dostaneme Pikovar, ale zábavu asi letos budeme muset hledat všude jinde.

Na výlety my jsem zvyklý, občas je fajn vyrazit do Třebsína, do Hradištka, do Rajchardova, ale být pryč celý tři dny, je blbý, že jo Rubis. Za tebe by se to nestalo.

Rubis byl i největší hvězdou čtvrtečního návratu z Pervidla do Pikovic, kdy jako hodný křestan nabídl naši pomoc při stavbě bazénu. Zatímco my jsme se chopili práce, Rubísek popíjel se ženami, občas nám vypomohl radou, vypil flašku vína, několik piv a nakonec všem ukázal, jak vykoupat velrybu.

Možná se to nezdá, ale Satan má pomocníky všude a do každé společnosti dokáže vnést zrnko zloby a beznaděje, které dokáže i v jinak zlatém srdci vzklíčit a způsobit tam hotovou spoušť. A tak náš bohabojný přítel Rubis, jinak dobrák od kosti, zatoužil po slávě a po moci a naplánoval kontrarevoluci, při které by svrhl Lukiho a Sázavě by šéfoval sám. Jak sám řekl – mnohem lépe. Na Sázavě se mu to nepodařilo, ale co bude za rok, nikdo neví.

Na letošní Sázavě jsme měli nováčka, kterého jsme draftovali na třídním srazu – Vóžu. Nevím, co proti Vóžovi mají v Pikovicích, ale od jeho příjezdu nechtěl nikdo v hospodě U Dolejších pracovat, a tak jsme museli do Hradištka. Večer za ním dorazil monzunový déšť, který obvykle posílá Beštíky domů a několik chatek po proudu do Prahy. Ale Vóža byl jinak skvělej a těšíme se, že příště pojede na celý čtyři dny.

Rubisovu výtku, že se na Sázavě málo pijeme si budeme muset vzít k srdci, protože jsem letos vůbec nestíhali pikovickým ženám. Přítelkyně Václava Havla, kterou jsme potkali na nádraží v Braníku byla na hadry už od brzkého rána a blábolila takový nesmysly, jako že si loni hezky popovídala s Ondyszem. Pozvání k ní do chatky jsme všichni odmítli a Viktorovi jsme o něm neřekli. Další ženy, které byly vylitější než my byly například servírka v Pervidle, servírka a její best friend forever u Kelímka.

Při závistivých pohledech na Štumíkovo tělo jsme zjistili, že náš Adonis má na těle stařecké skvrny. Pak nám taky došlo, že Mára bude příští rok slavit 50 tisíc let a tak jsme si řekli, že příští rok pojedeme za důchodce.

Hlášky